Popravdě ani nevím, čím to bylo, že jsme se tak rychle a jedno-myslně shodli 🙂 Zkrátka když jsme se dali dohromady, hned v prvních společných měsících jsme zjistili, že bydlení je pro nás oba velmi aktuálním tématem. Nechtěli jsme už žít v podnájmu, zároveň jsme měli jasno v dalších parametrech, které nechceme podstupovat. Tak nějak naše cesta k tiny house začala 🏡

Asi každý, kdo čteš tyto řádky (= zajímáš se o nejspíš o bydlení, možná
o řemeslo a ztřeštěné nápady nebo aktuální trendy), máš hrubou představu o situaci na trhu nemovitostí v Česku. Byty, nemluvě o pozemcích a domech, dosahují částek, na které bez hypotéky na celý život nedosáhne většina
z nás. Čtěme mezi řádky, že na ně nedosáhne ten, kdo nechce celý život jet naplno a vytrvale pracovat, jen aby splatil hypotéku.

Takové to bylo i pro nás. Bydlíme (zatím) v Plzni, a tak:

1. Jsme nechtěli za miliony kupovat byt v rozměru 2+1.
2. Nechtěli jsme kupovat pozemek a procházet martiriem stavby domu (= ztratit x měsíců života, zato nabýt spoustu šedivých vlasů. 
3. Nechtěli žít někde v satelitu (aneb „paneláku naplacato“) bez duše
   a ducha, se sousedy z každé strany, a tím pádem zahradou nevyužívanou, a vlastně k ničemu.
4. Minimalismus, aneb Čím míň věcí máš, tím víc se soustředíš na to opravdu podstatné. Dan, po své 9měsíční cestě na kole Afrikou říká, že bylo zajímavé vidět, jak malý dům lze mít, a v pohodě v něm žít.

Zato pro nás připadaly v úvahu varianty:

1. Zrekonstruovat starý dům.
2. Žít v sadě, v zahradě.
3. Využít modulových systémů, nebo postavit něco (prozatím) malého vlastní silou.

Došli jsme však k tomu, že rekonstrukce nás opět dostává k finanční náročnosti a hypotéce na desítky let. Proč to nechcceme? Zdaleka ne proto, že by to byl závazek, který bychom nedokázali psychicky a z pohledu odpovědnosti unést. Motivem pro nás byla spíše myšlenka na to, že odteď – od bodu vzetí hypotéky – už musíme pořád, stabilně, neměnně, vydělávat poměrně velký obnos. A to jen kvůli tomu, abychom měli pozemek a dům. Protože se to tak dělá. A čeká. Přičemž my to vlastně nechceme a nepotřebujeme.

Potkali jsme se i v tom, že ani jeden z nás moc nedá na nějaký status, postavení, a věci z toho vyplývající jako jsou auta, domy, řídící pozice, život zasvěcený práci a byznysu, zdravotním a psychickým problémům
a nedostatku času pro sebe a své blízké. Oba máme rádi čas v přírodě, jednoduchost, rovnováhu věcí, zajímá nás ekologie a udržitelnost a řada dalších, vlastně alternativních témat. Bydlení v sadu či zahradě v malém domku tohle všechno splňuje.